Possessor dative construction in Czech: A mismatch between phrasal semantics and clausal syntax

Konstrukce s posesivním dativem v češtině: Nesoulad mezi frázovou semantikou a větným syntaxem

O posesivní roli dativu se diskutuje v analýzách stoupání posesora (possessor raising) a zasažeností (affectedness) související s externí posesivitou v mnoha jazycích. Pokud předpokládáme, že stoupání posesora znamená, že posesor vystupuje z posesivní fráze, aby se stal závislým na slovese, můžeme nesprávně předpokládat, že externímu posesoru je přiřazena sémantická role lexikálním charakterem predikátu. Nicméně syntaktická fakta ukazují, že externí posesor - dativ - odvozuje svoji sémantickou roli od jiného argumentu (vlastněného objektu - possesse), ale chová se jako argument predikátu. Tento typ nesouladu mezi sémantickým a syntaktickým argumentem je typický pro konstrukce s posesivním dativem. K této sporné otázce se přistupuje dvěma teoretickými operacemi: stoupáním posesora (possessor raising) vs. kontrola velkého PRO (control of PRO) (nulový podmět jednočlenné věty). Tento příspěvek obhajuje control-style analýzu konstrukce s posesivním dativem v češtině. Tu je možné dost dobře použít v případě externích posesivností spojených s nezcizitelností, která je spjatá s posesorem. Například společný výskyt posesivního dativu s vnitřním posesorem v demonstrativní frázi jasně podporuje control-style dativu posesora. Možnost vypuštění vnitřního posesora demonstrativní fráze je také vnímáno jako podpora sémantické role posesivního dativu. Článek podporuje názor, že posesivní dativ je argument ovlivněn slovesnou frází s vlastní přidělenou sémantickou rolí [AFFECTEE] než že posesivní dativ je generován uvnitř demonstrativní fráze a stoupá do pozice verbálního argumentu.